Zeměpis 9. třída

K výuce doporučuji tento online atlas:

https://atlas.mapy.cz

Státy podle způsobu vlády

  • demokratické státy
  • diktatury – moc soustředěna do rukou jedné osoby (diktátora) nebo skupiny osob, dochází k porušování lidských práv a svobod

státní zřízení –

a) republika

b) monarchie – absolutistická (neomezená moc panovníka)

konstituční – např. království, císařství, velkovévodství, sultanát, emirát

teokratická – Vatikán

unitární stát – jedna vláda, ústava, hymna

federativní stát – z více států

Kolonizace a dekolonizace

Kolonizace – osídlování nového území, souvisí se zámořskými objevy (15. století)

  • zisk nerostných surovin
  • nová odbytiště pro výrobky
  • zisk levné pracovní síly
  • výhodná a strategická poloha

kolonizátoři – Španělé, Portugalci, Britové, Francouzi, Nizozemci…

kolonie vnímány jako méněcenné

dekolonizace – kolonie bojují za svoji nezávislost

nově vzniklé státy světa –

Východní Timor 2002

Kosovo 2008

Jižní Súdán 2012

1991 – rozpad SSSR, Jugoslávie

bojovníci za nezávislost – Nelson Mandela, Mahatma Gándhí


Ohniska neklidu

  • krize, politika, náboženství, národnostní složení

Evropa – Severní Irsko – katolíci (chtějí připojení k Irsku) x protestanti ( k VB)

Španělsko – Baskové, Katalánci

Ukrajina

Afrika – Somálsko, Rwanda, Kongo

Asie – Izrael x Palestina

Severní x Jižní Korea

Kašmír (mezi Indií a Pákistánem, hinduisté x muslimové)

Sýrie

Abcházie, Osetie – zájmy Gruzie a Ruska, chtějí samostatnost

Afghánistán, Irán – islám

Amerika, Austrálie – klidné oblasti, Quebeck - samostatnost?

Terorismus, teroristické organizace – Hisballáh (Libanon), Hamás (Palestina)

politický zeměpis

https://www.youtube.com/watch?v=HbKE93iuHcU   HDP

https://www.youtube.com/watch?v=O4vDxe5Nz4Q   index lidského rozvoje


Obyvatelstvo světa

faktory rozmístění: a) přírodní – dostupnost vody, nadmořská výška, klima, vzdálenost od oceánů a moří

b) socioekonomické – souvisí s hospodářským rozvojem společnosti, dopravní obslužnost

hustota zalidnění – počet obyvatel / rozloha

vypočti hustotu zalidnění – ČR, Kanada, Nizozemí, Monako, Čína, USA, Rusko

nejlidnatější oblasti světa – J, JV Asie, Benelux, Německo, JV Anglie, Pádská nížina, velká jezera (USA), Kalifornie, ústí La Platy, pobřeží Brazílie, delta Nilu, JV Austrálie

nejméně lidnaté oblasti – Grónsko, Falklandy, Mongolsko, Záp. Sahara, Namibie, Austrálie

věkové složení obyvatel:

předproduktivní – 0-14 let

produktivní – 15 – 64 let ekonomicky aktivní x ekonomicky neaktivní

poproduktivní – 65 a více let

věková pyramida – statistiky CSÚ www. czso.cz

přirozený pohyb obyvatel – porodnost (natalita) – počet narozených na 1000 obyvatel, udává se v promilích

úmrtnost (mortalita) – počet zemřelých a 1000 obyvatel, udává se v promilích

na počet obyvatel má vliv – stěhování (migrace) – imigrace – přistěhování x emigrace (opuštění území)

reemigrace – znovu navrácení do původního regionu

příčiny migrace – ekonomické, politické, náboženské, národnostní, války, nepokoje

uprchlík – nedobrovolně opustil svoji zemi z obavy z pronásledování (rasové, náboženské, politické)

např. ze Sýrie, Afghánistánu, Iránu, Pákistánu, Albánie, Nigerie, Somálska

lidské rasy – europoidní – 50 % populace

mongoloidní – 40 % populace

ekvatoriální – 10 % populace

míšenci – mulat, mestic, zambo

aparteid – N. Mandela

https://www.planetacestovani.cz/pocet-obyvatel-lidi-sveta/

https://populace.population.city/world/

https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide

https://www.czso.cz/staticke/animgraf/projekce_2023_2101/index.html?lang=cz

https://www.czso.cz/staticke/animgraf/cz/index.html?lang=cz

Národy

  • uskupení lidí, kteří mají společný jazyk, území, společnou historii, kulturu a mentalitu

nejpočetnější národy – Číňané, Hindustánci, Američané, Indonésané, Brazilci, Bengálci, Arabové

největší národy bez vlastního státu – Kurdové (35 mil.) – Turecko, Sýrie, Irák, Írán, Arménie, Tamilové – Indie, Malajsie, Srí Lanka

Jazyky

na světě 7000 jazyků, řadí se do jazykových rodin (140)

nejrozšířenější – čínština, angličtina, arabština, hindština, španělština

jazyky v Evropě – germánské, slovanské, románské, ugrofinské (maďarština, finština), helénské (řečtina)

písmo – latinka, azbuka, hebrejské, znakové

kultura – architektura, etnografie (lidová kultura), kulturní dědictví UNESCO

Náboženství

  • judaismus

Toto náboženství vzniklo v Izraeli. Základem je posvátný text Tóra, který bůh Jahve zjevil

prorokovi Mojžíšovi. Bohoslužby vedou rabíni a konají se v synagoze. Ortodoxní věřící nosí

tradiční oděv a na hlavě jarmulku. Sobotní den (šábes) je považován za den odpočinku.

  • křesťanství

Toto náboženství vychází z judaismu a vyznává jednoho Boha. Posvátnou knihou je Bible,

především Nový zákon, který nám vysvětluje život a učení Ježíše Krista. Věřící se setkávají

v kostelích při bohoslužbách. Mezi hlavní svátky patří Vánoce a Velikonoce. Svátečním dnem

je neděle.

  • budhismus

Toto náboženství založil Ind urozeného původu Siddhárta Gautama, který se stal známým

jako Buddha. Učil lidi, jak dosáhnout duchovního osvobození – meditací, poznáním a dobrým

chováním ve všech oblastech života. Věřící věří v reinkarnaci (znovuzrození po smrti v jiném

těle). Setkávají se v chrámech pagodách. Duchovním vůdcem je Dalajláma.

  • hinduismus

Toto náboženství věří v koloběh znovuzrození a v několik bohů. Hlavním znaky tohoto

náboženství je víra v odplatu za dobré i špatné činy z minulých životů, koupání v posvátné

řece Ganze, cvičení jógy, posvátnost krav a kastovní systém.

  • islám

Toto náboženství založil prorok Mohamed. Věřící vyznávají jednoho boha – Alláha.

Posvátnou knihou je Korán. Během svého života by měl každý věřící vykonat pouť do Mekky

a navštívit rodiště proroka Mohameda. Vyznavači tohoto náboženství se setkávají v mešitách,

kde se modlí obráceni tváří k Mekce a klečí na zemi na tkaném koberečku. Během Ramadánu

drží měsíční půst. Ženy mají na veřejnosti zahalené tváře. Věřící nejí vepřové maso.

Sídla

  • seskupení lidských obydlí

a) venkovská – samoty (1 až 3 domy), víska (4-15 usedlostí), vesnice

b) městská - nad 5000 obyvatel

aglomerace – seskupení kolem jednoho významnějšího města

konurbace – srůst okrajových částí aglomerací (Porúří, Tokio – Jokohama)

megalopolis – spojení několika konurbací (Bos-Wash, San-San)

vesnice – původní funkce – zemědělská, lesnická, rybářská, poté obytná, průmyslová, rekreační, služeb

návesnice, ulicovka (liniová zástavba)

výhody, nevýhody bydlení na vesnici

města – mladší typ osídlení, řemeslo, obchod, obranná funkce, historické zóny (centrum města), suburbánní (předměstí), chudinské čtvrti (slumy)

většina měst jsou polyfunkční, monofunkční (lázeňská, univerzitní, kulturní, ..)

Urbanizace = poměšťování, přelom 19. a 20. století, 54% (rok 2015)

suburbanizace – vznik satelitních městeček, nákupní, průmyslové zóny

PROCVIČOVÁNÍ:

obyvatelstvo světa

https://www.skolasnadhledem.cz/game/2186

https://www.skolasnadhledem.cz/game/2182


Hospodářství

Dělíme do 5 sektorů:

  • primér – zemědělství, lesnictví, rybolov, těžba nerostných surovin
  • sekundér – zpracovává produkty z priméru, průmysl, stavebnictví
  • terciér – služby, doprava, obchod, zdravotnictví, cestovní ruch, školství, peněžnictví, vzdělání
  • kvartér – věda, výzkum, vysokoškolské vzdělání
  • kvintér - informační technologie, nanotechnologie, biotechnologie

hospodářsky nejvyspělejší oblasti světa:

Evropa – oblast "modrého banánu" – SZ Anglie, Benelux, sever Francie, JZ Německo, Švýcarsko, S Itálie

Amerika – Bos –Wash, Chi - Pitts, San – San

Asie - Japonsko

ZEMĚDĚLSTVÍ

Typy zemědělství:

  • samozásobitelské – pro vlastní spotřebu obyvatel, J, JV Asie, J Amerika, Stř. a Z Afrika
  • žďárové zemědělství –
  • závlahové zemědělství –

  • zemědělství dělíme na rostlinnou a živočišnou výrobu
  • rostlinná výroba – 2/3 produkce
  • živočišná výroba – 1/3 produkce

ROSTLINNÁ VÝROBA

závisí na přírodních faktorech (podnebí, reliéf, úrodnost), socioekonomických faktorech (doprava, mechanizace, chemizace, trh, způsob hospodaření)

  • obilniny (pšenice, kukuřice, rýže, žito, ječmen, oves, proso, čirok)

50-60% celé rostlinné produkce

nejvíce – pšenice, kukuřice, rýže

světové obilnice – evropská (z Francie na Ukrajinu)

severoamerická – pšeničný a kukuřičný pás v USA, J Kanady

jihoamerická – Laplatská nížina, pšenice

asijská – monzunové oblasti, rýže

australská - pšenice

  • okopaniny (brambory, maniok, batáty, jamy)

původ brambor je Jižní Amerika

cukrová třtina (tropické oblasti Stř, J. Amerika, Asie), cukrová řepa (Evropa) – výroba cukru

  • olejniny

získávání oleje ze semen, krmivo, biopalivo

tropy, subtropy (sója, bavlník, podzemnice olejná – arašídy, palma olejná, palma kokosová)

mírný pás – slunečnice, řepka olejná

Středomoří - olivovník

  • luštěniny (hrách, čočka, fazole, sójové boby)

velký obsah bílkovin, vitaminu B a minerálních látek

  • technické plodiny (bavlník, juta, agáve, len)

  • pochutiny

kávovník (pochází z horské oblasti Afriky) – Latinská Amerika, Asie

čajovník – 80% sklizně z Asie

kakaovník – Afrika, J. Amerika, kakao, čokoláda

tabák –

  • ovoce, zelenina

ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA

extenzivní x intenzivní chov (velkochovy)

chov skotu, buvolů, jaků, chov prasat, ovcí (Austrálie, Nový Zéland), chov drůbeže

specializovaný chov – bourec morušový, kožešinová zvěř, koně, včely

rybolov – nejvíce TO (Japonsko, Rusko, Čína, Indonésie, Peru, Chile), AO (Norsko, Dánsko, Island, USA, Kanada)

nejvíce se loví sledi, ančovičky, tresky, makrely, tuňáci

problém nadměrného rybolovu

sladkovodní rybolov – tradiční oblast jižních Čech

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

funkce – prostředí pro živočichy, stabilizuje klima, zadržuje srážky, zvyšuje vlhkost, produkuje kyslík, zabraňuje sesuvům, vysoušení půdy

největší producenti dřeva – USA, Indie, Čína, Brazílie, Kanada, Rusko, Indonésie, Švédsko, Finsko

problémy – nadměrné kácení lesů, poškození lesů průmyslovými emisemi, monokultury

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

70% vody je využíváno v zemědělství, průmysl, energetika, domácnost

péče o vodní zdroje, recyklace vody, snížení spotřeby, omezení plýtvání vody, revitalizace vodních toků

PROCVIČOVÁNÍ: 

zemědělství světa

https://www.skolasnadhledem.cz/game/2187


PRŮMYSL

lokalizační faktory – voda, suroviny, pracovní síla, kvalifikovaní pracovníci, vliv na ŽP, poptávka na trhu

hlavní průmyslové oblasti:

SV USA

západní Evropa – střed VB, Francie, Benelux, Porýní, Porúří, S Itálie

Japonsko, Čína, asijští tygři, Rusko

1. TĚŽEBNÍ PRŮMYSL

a) paliva

uhlí – Čína, USA, Austrálie, Indie, JAR, Rusko

ropa – Perský záliv (S. Arábie, SAE, …), Rusko, USA, Írán, Čína, Mexiko, Kanada, Venezuela, Severní moře

zemní plyn – Rusko, Kanada, USA, Írán

uran – Kanada, Austrálie, Kazachstán, Namíbie, Rusko

b) rudy

Fe ruda – Brazílie, Čína, Austrálie

barevné kovy – Cu, Zn, Sn, Al

drahé kovy – Au, Ag, Pt

c) nerudy – vápenec, stavební kámen, kaolin, keramické, sklářské písky

2. ENERGETICKÝ PRŮMYSL

tepelné elektrárny –

jaderné elektrárny – USA, Francie, Belgie, Slovensko, Maďarsko

vodní elektrárny – Čína, Brazílie, USA, Rusko, Norsko, Kanada, největší Tři soutěsky (Čína), u nás největší Dlouhé Stráně

alternativní zdroje – větrná, vodní, geotermální


3. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

HUTNICKÝ – zpracování Fe a oceli, Japonsko, Rusko, USA, Čína, Německo

STROJÍRENSKÝ – těžké x lehké strojírenství, automobilový – znát významné značky aut

CHEMICKÝ – petrochemie, hnojiva, výbušniny, farmacie

STAVEBNÍ HMOTY –

SPOTŘEBNÍ PRŮMYSL - např. textilní, oděvní, kožedělný, obuvnický, sklářský, keramický, potravinářský, polygrafický, dřevozpracující, papírenský, kožešnický, nábytkářský, výroba hraček, klenotnický, ….

DOPRAVA

3. sektor

přesun osob nebo nákladu z jednoho místa do druhého

doprava podle prostředí:

a) pevninská – železniční, silniční

b) vodní – říční, námořní

c) letecká

d) ostatní (speciální) –

dopravní prostředky – letadlo, auto, náklaďák, loď, vlak, …

dopravní cesty – silnice, vodní cesta, vzdušný prostor

dopravní síť – souhrn dopravních cest

dopravní uzel – v místech, kde se cesty křižují (setkává více dopravních cest)

SILNIČNÍ DOPRAVA

význam stále narůstá, s rostoucím využíváním roste spotřeba ropy a zhoršuje se kvalita ŽP

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

přeprava osob a nákladů na delší vzdálenosti, levný ekologický provoz, modernizace, zvyšování rychlosti, nejrychlejší (TGV, šinkanzen, ..)

zajímavosti:

ČR patří ke státům s nejvyšší hustotou železniční sítě

TRAM – nejdelší na světě, z Moskvy do Vladivostoku, přes 9000 km

nejvýše položená železnice – Čína, Andy přes 5000 m n.m., Švýcarsko zubačky 3500 m n.m.

nejdelší železniční tunel – Švýcarsko St. Gotthard 57km

tunel pod kanálem La Manche – 50,5 km (39 km pod hladinou moře)

VODNÍ DOPRAVA

přeprava objemných nákladů na velké vzdálenosti, výhoda nízkých nákladů, nevýhoda malá rychlost, ropné havárie

a) vnitrozemská

b) mezistátní – osobní x nákladní

největší přístavy – Šanghaj, Rotterdam, Sungapur, Hongkong, Antverpy, Pusan

tanker x trajekt

LETECKÁ DOPRAVA

nejmladší a nejrychlejší způsob dopravy

nejvíce leteckých tras – mezi Evropou a Sev. Amerikou, mezi Evropou a V a JV Asií

největší letiště světa – Atlanta, Chicago, Londýn, Tokio, Los Angeles

SPECIÁLNÍ DOPRAVA (OSTATNÍ)

výtahy, jeřáby, lanovky, vleky, …

POTRUBNÍ DOPRAVA

přeprava látek v kapalném nebo pevném skupenství

ropovody, plynovody, vodovody, kanalizace

SPOJE

přenos informací, zpráv a komunikace na delší vzdálenosti

pošta, radiový a televizní signál, internet, ….

SLUŽBY

3. sektor

nehmotné výrobky, které můžeme koupit nebo prodat, ale nemůžeme je uchopit

a) výrobní služby – úklid provozních prostor, oprava, údržba strojů

b) spotřební služby – obchody, kultura, školství, zdravotnictví, administrativa, bankovnictví

čím je sídlo větší, tím je širší nabídka jednotlivých služeb

CESTOVNÍ RUCH

3. sektor

významný zdroj příjmů pro státy

1. lokalizační faktory:

a) přírodní – hory, moře, řeky, jezera

b) umělé – historické a kulturní oblasti

2. realizační faktory:

podmínky stravovací, ubytovací, dopravní

3. selektivní předpoklady:

bezpečnost dané země, kvalita ŽP, hustota sídel

formy cestovního ruchu:

a) poznávací

b) pobytový

c) náboženský

d) sportovní

e) kulturní

další dělení cestovního ruchu:

1. dle příjmů

aktivní cestovní ruch – příjezd zahraničních turistů k nám

pasivní cestovní ruch – výjezd našich turistů do zahraničí

2. dle délky pobytu

krátkodobý (do 3 dnů), dlouhodobý

rozložení během roku – celoroční x sezonní

individuální x hromadný

organizovaný x neorganizovaný

hlavní oblasti cestovního ruchu:

nejsou rovnoměrně rozložené, nejvíce subtropický pás, mírný pás

PROCVIČOVÁNÍ:  

hospodářství, průmysl, doprava, služby

https://www.skolasnadhledem.cz/game/2199

https://www.skolasnadhledem.cz/game/2198

https://www.skolasnadhledem.cz/game/2199