Zeměpis 6. třída
Vesmír
astronomie – věda, která se zabývá výzkumem vesmíru
Vesmír vznikl před 13 mld. let (teorie velkého třesku)
vesmírná tělesa – objekty, které se nachází ve vesmírném prostoru, např. hvězdy, planety, hvězdokupy, mlhoviny, galaxie
Lety do vesmíru
1957 - 1. umělá družice Sputnik 1
1961 - 1. kosmonaut ve vesmíru Jurij A. Gagarin
1969 - 1. kosmonauti na Měsíci N. Armstrong, E. Aldrin, M. Colins
1978 - 1. náš český kosmonaut ve vesmíru, Vladimír Remek
KOSMICKÉ OBJEKTY
Vesmír se skládá z ______________________. Galaxie, kde se nachází naše planeta se jmenuje ____________________________________________________.
Planety – (září - nezáří) vlastním světlem.
Planetky = ______________________________________, nejvíce se nachází mezi planetami __________________________ a _______________________________________
Mezi planetky patří např. ______________________________ .
Meteorit – obsahuje _______________________________________
meteorit (dopadne – nedopadne) na zemský povrch
Přirozené družice označujeme jako ________________________________
Která planeta nemá žádnou přirozenou družici?
Kolik přirozených družic má naše planeta?
Které planety mají nejvíce přirozených družic?
Hvězdy – (září – nezáří) vlastním světlem.
Popiš, jak vypadá hvězda.
Naše nejbližší hvězda je ________________________
Nejznámější hvězda je ______________________________
Souhvězdí - skupiny hvězd, např. _____________________________________________
Kometa – skládá se z _______________________________________________________
nejznámější kometou je ___________________________ kometa, naposledy byla vidět v roce _____________________, za kolik let bude vidět znovu? _______________________
Sluneční soustava - Země, Slunce, Měsíc, planety, komety, meteory, hvězdy, mlhoviny, planetky, Mléčná dráha
Slunce - zdroj světla, tepla, hvězda, žhavé těleso, plyny, na povrchu 6000 °C
vzdálenost Z a S je 150 mil. km
sluneční skvrny, sluneční erupce
Planety - planety zemského typu (vnitřní, kamenné) - Merkur, Venuše, Země, Mars (menší hmotnost, větší hustota, Země je největší, nejhustší)
planety velké (vnější, plynné) - Jupiter, Saturn, Uran, Neptun (dále od Slunce, větší hmotnost, malá hustota, hodně měsíců, nejvíce prstenců - Saturn, největší - Jupiter)
Zajímavosti o poznávání vesmíru:
1. zeměstředná teorie (geocentrická)
řecký učenec Ptolemaios, centrem Vesmíru je Země a kolem ní obíhá Měsíc, Slunce a další planety
2. sluncestředná teorie (heliocentrická)
polský učenec Mikuláš Koperník, 16. st., Slunce je středem Sluneční soustavy, kolem Slunce obíhají planety, tato teorie nebyla dlouho uznána
Galileo Galilei - italský učenec, první dalekohled
Jan Kepler - německý fyzik, fyzikální zákony, planety obíhají po elipsách
zajímavosti:
konec 18. st. objeven Uran
pol. 19. st. objeven Neptun
1930 - objeveno Pluto
umělé družice - kolem Země obíhá soustava 24 umělých družic, fotografují Zemi,předpovídají počasí, vyhledávají nová ložiska rud, telefonní, rozhlasové, televizní přenosy, internet
kolem Země obíhá Hubblův kosmický dalekohled
Měsíc planety Země
Měsíc - přirozená družice Země, Od Z vzdálen 384 000 km, nesvítí vlastním světlem
měsíční moře - skvrny na Měsíci, kráter - prohlubeň na Měsíci
pohyby Měsíce:
a) kolem Slunce - trvá 1 rok
b) kolem Země - trvá 1 měsíc (28 dní)
c) kolem své osy - trvá 1 den
Vždy vidíme přivrácenou stranu Měsíce
Fáze měsíce - úplněk (je vidět celý) → zúžování C (couvá) → poslední čtvrť (týden po úplňku) → nov (není vidět) → dorůstá D → první čtvrť (týden po novu) → úplněk nakreslit obrázek z učebnice
https://cz.rhythmofnature.net/mesicni-faze-kalendar kalendář
zatmění Měsíce - Měsíc je v úplňku a vstoupí do stínu Slunce (úplné nebo částečné zatmění)
zatmění Slunce - Měsíc je v novu, Slunce, Měsíc a Země se nachází v jedné přímce (úplné nebo částečné zatmění)
slapové jevy (příliv, odliv) - příliv a odliv se opakují přibližně 2x za 24 hodin
PROCVIČOVÁNÍ:
https://play.google.com/store/apps/details?id=com.t11.skyviewfree&hl=cs&gl=US SkyView
https://hvezdy.astro.cz/souhvezdi/793-seznam-souhvezdi
Tvar, rozměry a pohyby Země
Země není dokonale kulatá, je zploštělá na pólech.
vzdálenost od středu Z k rovníku 6378 km
vzdálenost od středu Z k pólům 6357 km
obvod rovníku 40 000 km
Pohyby Země
a) pohyb Z kolem své osy - 1 den, střídání dne a noci, Z se otáčí od Z na V, x směru hodinových ručiček
b) pohyb Z kolem S - 365 dní a 1/4 dne, 1 x za 4 roky přestupný rok (366 dní)
Střídání ročních období
polární den, polární noc - v oblastech mezi polárními kruhy a póly, trvá 24 hodin, na pólech půl roku
PROCVIČOVÁNÍ A ZAJÍMAVÁ VIDEA:
https://www.skolasnadhledem.cz/game/2155
https://www.skolasnadhledem.cz/game/7480
https://www.youtube.com/watch?v=7XMio1OnH7s
https://www.youtube.com/watch?v=vPI6jEJQX6Q
https://www.youtube.com/watch?v=-kiGRSIxu0A
https://www.youtube.com/watch?v=yYIG4F-_044
https://www.youtube.com/watch?v=3tljuS5bjSE
https://www.youtube.com/watch?v=C3CoOgHxsAk
https://www.youtube.com/watch?v=J1zT8tis3NA
https://www.youtube.com/watch?v=N3wV63Pv_1w
https://www.youtube.com/watch?v=7XMio1OnH7s
Orientace na Zemi
připomenout si hlavní a vedlejší světové strany, nakreslit obrázek
orientace v přírodě - kompas, buzola (zdokonalený kompas)
azimut - úhel mezi S a zaměřeným bodem (orientační běh)
orientovat se můžeme také podle Slunce, hvězd (Polárka), lišejníků, mraveniště, oltářů v kostele, včelích úlů
https://bushcraft.cz/nutne-k-preziti/orientace/orientace-v-prirode/
https://www.youtube.com/watch?v=SuQiTXEvmXY
https://tom-vodolka.webnode.cz/news/topograficke-znacky1/
https://www.youtube.com/watch?v=dqr_h9AF5TI
https://www.zelenice.cz/hasici/-mladi-hasici/-topograficke-znacky/
Zeměpisná poloha
obrázek zeměpisné sítě
https://images.slideplayer.cz/10/2789160/slides/slide_5.jpg
https://images.slideplayer.cz/10/2789160/slides/slide_7.jpg
rovník - nejdelší rovnoběžka, rozdělí zemi na S a J polokouli
významné rovnoběžky - obratník Raka 23,5°, obratník Kozoroha 23,5°, severní polární kruh 66,5°, jižní polární kruh 66,5°
poledník - myšlené polokružnice, které spojují severní a jižní pól, všechny jsou stejně dlouhé
0° poledník - prochází greenwichskou hvězdárnou v Londýně, rozdělí zemi na Z, V polokouli
180°polednik - protilehlý poledník
zeměpisná síť - síť poledníků a rovnoběžek
Určování zeměpisné polohy
s.š. severní šířka
j.š. jižní šířka rovnoběžky
v.d. východní délka
z.d. západní délka poledníky
procvičování určování zeměpisné polohy
GPS navigace (využití v autě, v námořní dopravě, pro turisty, hra geocaching)
https://pisemky.online/qopblm3w6ha7wa/e263
https://pisemky.online/zq9lln9yuwk0l7/e265
Kartografie
vědní obor, který se zabývá tvorbou map
mapová díla - mapa, plán, atlas, glóbus
- mapa - zmenšený a zjednodušený obraz zemského povrchu převedený do roviny
- plán - mapa malého území, např. plán města, 1:10 000
- atlas - soubor map uspořádaných do jednoho svazku
- glóbus - zmenšený model Země, tvar koule, zobrazuje světadíly a oceány
barvy na glóbusu - modrá (vodstvo), zelená (nížiny), hnědá (pohoří)
měřítko glóbusu - udává, kolikrát je glóbus zmenšen oproti skutečnosti
1:70 000 000 1cm na glóbusu je 700km ve skutečnosti
světadíly - Asie, Amerika, Afrika, Antarktida, Evropa, Austrálie
světový oceán - TO, SLO, AO, IO, JO (Jižní oceán)
měřítko mapy:
udává, kolikrát je vzdálenost určitých bodů na mapě zmenšena oproti skutečnosti
a) číselné
b) grafické
Mapy podle měřítka:
mapy malého měřítka - hodně zkreslují, nevyčteme z nich podrobnosti, nad 1: 1000 000 (mapa světadílů)
mapy středního měřítka - méně podrobné než mapy velkého měřítka, 1: 200 000 až 1: 1 000 000
mapy velkého měřítka - málo zkreslují, velmi podrobné, do 1: 200 000 (turistická mapa)
Orientace v mapě
Každá mapa by měla obsahovat:
vlastní mapu, název mapy, měřítko, legendu, výškopis, polohopis, údaje o autorovi, vydavateli a roku vydání
výškopis - výškové poměry v krajině, určuje se pomocí barvy (např. odstíny hnědé, modré), výška daného místa - kóta (Sněžka 1602 m n.m.), vrstevnice - čáry, které spojují místa se stejnou nadm. výškou (hnědá barva)
polohopis - mapové značky a popisky v mapách (nakreslit si několik topografických značek)
https://tom-vodolka.webnode.cz/news/topograficke-znacky1/
https://www.zelenice.cz/hasici/-mladi-hasici/-topograficke-znacky/
dělení map podle obsahu
a) obecně zeměpisné - zobrazují přírodní jevy (vodstvo, povrch) a společenské jevy (města, hranice), např. mapa povrchu ČR
b) tematické - zdůrazňují určité téma, např. politická mapa, nerostné bohatství, ...)
Čas a časová pásma
Zeměkoule je rozdělená do 24 časových pásem, každé časové pásmo má šířku 15°
pásmový čas - v každém místě jednoho časového pásma je stejný čas
sousední časové pásmo ležící na V má o 1 hodinu více
sousední časové pásmo ležící na Z má o 1 hodinu méně
datová mez (hranice) - mezinárodní dohodou stanovena linie vedoucí kolem 180°poledníku
při přechodu datové meze z V na Z zmenšíme datum o 1 den
při přechodu datové meze ze Z na V zvětšíme datum o 1 den
smluvený čas - letní čas (duben až říjen), posunut o 1 hod dopředu, z důvodu
úspory
PROCVIČOVÁNÍ:
https://www.skolasnadhledem.cz/game/5644
LITOSFÉRA
kamenný obal země
vrstvy zemského tělesa: zemská kůra, zemský plášť, zemské jádro (nakreslit obrázek)
poloměr Země - 6378 km
zemská kůra: a) pevninská - větší mocnost (cca 35 km), tvořena žulou a pískovcem
b) oceánská - menší mocnost (cca 7km), tvořena těžšími horninami - čedič
zemský plášť: svrchní (pevný), spodní (tekutý)
zemské jádro: vnější (plastické), vnitřní (pevné)
litosféra - zemská kůra + nejsvrchnější část zemského pláště
děje v litosféře:
pohyb litosférických desek
zemětřesení
sopečná činnost
nejhlubší vrt - 12 km poloostrov Kola
Litosférické desky
Litosféra není souvislá, tvoří ji litosférické desky, které se neustále pohybují (cca 2 cm, za rok).
Před 250 mil lety byla jedna pra pevnina Pangea, která se později rozdělila na dvě části - Lauraasii a Gondwanu. Později došlo ke vzniku současných kontinentů.
https://www.youtube.com/watch?v=ucxtiuN4ZmQ
Pro zájemce - A. Wegener, oceán Panthalassa, moře Tethys
znát 5 litosferických desek
Pohyby litosférických desek:
1. desky jdou od sebe (vzdalují se) - např. Středoatlantský hřbet
2. desky jdou podél sebe, každá opačným směrem a míjejí se - např. zlom San Andreas, Island
3. desky jdou proti sobě: a) oceánská deska proti pevninské - např. vznik pohoří Andy
b) oceánská deska proti oceánské - např. Mariánský příkop (10 924)
c) pevninská deska proti pevninské - např. vznik Himalájí
Sopečná činnost
nakreslit obrázek sopky
magma - roztavené horniny pod zemským povrchem
láva - magma vytékající ze sopky
sopky: a) činné - např. při pobřeží TO
b) spící - např. Yellowstone v USA
c) vyhaslé - např. České středohoří
oblast činných sopek - ohnivý kruh v TO, např. Popocatepetl, Cotopaxi, Sv. Helena, Fudjisan....
sopky u nás - Říp, české středohoří, Doupovské hory, kunětická hora, Komorní hůrka u Chebu, SOOS
využití sopečné činnosti - úrodná půda, vytápění skleníků a budov na Islandu
https://www.youtube.com/watch?v=KbOkA0oM8lI
https://www.youtube.com/watch?v=1_IpWtRFHbg
Zemětřesení
krátkodobé otřesy v zemské kůře
seismologie - věda, která se zabývá zemětřesením
seismograf - přístroj, který zaznamenává intenzitu zemětřesení
ohnisko zemětřesení (hypocentrum) - místo pod zemským povrchem, kde vzniká zemětřesení
epicentrum - přímo nad ohniskem, na zemském povrchu
Richterova stupnice - síla zemětřesení, 1-9
častá zemětřesení - okraje litosférických desek, Indonésie, USA, Mexiko, Japonsko, Turecko
tsunami (mořetřesení) - obrovská vlna, vzniká důsledkem podmořského zemětřesení (JV Asie)
https://www.youtube.com/watch?v=ydbFUbDVLEg&t=1s
https://www.youtube.com/watch?v=SFC_qJ_8LnM
Vznik pohoří
Pohoří vznikají při pohybu dvou litosférických desek proti sobě.
1. vrásnění - zemská kůra se zprohýbá do vln (vrás), vrásu tvoří sedlo a koryto
např. pohoří Himaláje, Andy
https://www.youtube.com/watch?v=1EvXoRg7QKM
2. kerná pohoří (zlomy) - zemská kůra se pod vysokým tlakem rozláme na kry, kry jsou od sebe odděleny zlomy
např. pohoří Krkonoše, Jeseníky
3. pohoří mohou vznikat také sopečnou činností (sopečné ostrovy)
Vnější přírodní činitelé
- dotvářejí a zarovnávají zemský povrch
- zvětrávání – narušování zemského povrchu
- voda – srážky, tekoucí voda, mořská voda, ledovce, vytváří vodopády, peřeje, obří hrnce, kaskády,
meandry
- vítr – nejvíce na pouštích, vytváří duny (přesypy), skalní okno, skalní hřib
- teplota – voda, když zmrzne, tak zvětší svůj objem a skalní puklina je větší
- člověk – stavba, těžba, silnice, zemědělství
- rostliny, živočichové – kořeny rostlin, krtek, koráli
S činností vody také souvisí vznik krasu a jeskyní, např. Moravský kras, Český kras
stalagmit -
stalaktit -
stalagnát -
https://www.youtube.com/watch?v=Ftjs_ZAr1-A jeskyně v ČR
https://www.youtube.com/watch?v=Tm9yOj6raLE Moravský kras
Členění zemského povrchu
1. povrchová členitost - ostrovy, poloostrovy, zálivy, průlivy, průplavy
2. výšková členitost - vycházíme z nadmořské výšky
a) podle nadmořské výšky
nížiny do 200 (300) m
vysočiny nad 200 (300) m
b) podle relativní výškové členitosti= rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem
roviny do 30m
pahorkatiny 30-150m
vrchoviny 150-300m
hornatiny 300-600m
velehory nad 600m
Stavba oceánského dna
pevninský šelf (těžba ropy), pevninský svah, oceánská pánev, středooceánský hřbet, hlubokooceánský příkop
nejhlubší místo na světě - Mariánský příkop 10911 m
nejvyšší místo na světě - Mount Everest 8848 m
ATMOSFÉRA
vzdušný obal Země
složení vzduchu - 78% N, 21% O2 , 1% vzácné plyny, 0,03% CO2
význam atmosféry - chrání Zemi před nebezpečným vesmírným zářením, zajišťuje teplotu příznivou pro život (15°C), pohlcuje škodlivé UV záření, skleníkový efekt
vrstvy atmosféry:
1. troposféra - nejnižší vrstva atmosféry, do 20km, počasí
2. stratosféra - do 50km, součástí je ozonosféra (ozónová vrstva) - obsahuje ozon, chrání před škodlivým UV zářením, ztenčená vrstva ozonu - ozonová díra
3. mezosféra - do 85 km
4. termosféra - polární záře, vesmírné sondy
5. exosféra
Počasí
okamžitý stav ovzduší na daném místě v daný čas
meteorologie - věda, která se zabývá počasím
předpověď počasí, meteorologická stanice, synoptická mapa
Vypočet průměrné denní teplot
Meteorologické prvky - tabulka
- teplota vzduchu - teploměr, °C, teplota klesá s nadmořskou výškou
- oblačnost - množství oblaků (jasno, polojasno, oblačno, zataženo), oblaka mají různý tvar, velikost a výšku (řasa, sloha, kupa), bouřkové mraky
- srážky - mm, srážkoměr, druhy srážek - déšť, sníh, kroupy, mlha, jinovatka...
- atmosférický tlak - síla, kterou působí atmosféra na zemský povrch, barometr, hPa, tlak se mění s nadmořskou výškou a ovlivňuje ho i teplota vzduchu, s rostoucí nadm. výškou, tlak klesá, nejvyšší tlak je u mořské hladiny
Teplý vzduch je lehčí než studený, stoupá vzhůru, v místě, kde teplý vzduch stoupá vzhůru, je tlak nižší a vzniká oblast nízkého tlaku vzduchu (N)
Studený vzduch klesá dolů, tlak je vyšší a vzniká oblast vysokého tlaku vzduchu (V)
zvýšením tlaku bude slunečno, snížením deštivo
- rychlost a směr větru - pohyb vzduchu v atmosféře, z oblasti vyššího tlaku vzduchu do nižšího, směr určují světové strany, rychlost - m/s, km/h, Beaufortova stupnice větru
Vítr a jeho pohyb v atmosféře
V souvislosti s otáčením Z kolem své osy, se větry stáčejí na severní polokouli proti směru hodinových ručiček, na jižní polokouli po směru hodinových ručiček.
PASÁTY - pravidelné větry vanoucí od obratníků k rovníku
ANTIPASÁTY - pravidelné větry vanoucí od rovníku k obratníkům
ZÁPADNÍ VĚTRY - vanou od západu v mírném podnebném pásu
sezonní větry - MONZUNY - JV Asie a) letní - z oceánu na pevninu (přináší srážky)
b) zimní - z pevniny na oceán (přináší sucho)
bouře - vítr s obrovskou rychlostí, více než 100km/h
a) tropické bouře (cyklony) - v nejteplejších oblastech nad oceány, tajfun (JV Asie), hurikán (Amerika)
b) tornádo - vzniká nad pevninou z bouřkového mraku
https://www.youtube.com/watch?v=ftbcgS4ODes&t=56s
https://www.youtube.com/watch?v=CPfSeboV6rQ
https://www.youtube.com/watch?v=jLO-6B4efr8&t=5s
Podnebí
dlouhodobý průměrný stav počasí na určitém místě
podnebí závisí na nadmořské výšce, zeměpisné šířce a vzdálenosti od oceánu
1. tropický (ekvatoriální): podnebné pásy, obrázek
kolem rovníku, směrem k obratníkům, nejteplejší
2. subtropický:
střídání ročních období, L - horká, suchá, vysoké teploty, Z - mírné, deštivé
3. mírný: střídání ročních období
4. subpolární:
5. polární: nejstudenější, Z - chladno, dlouhá, mráz L - krátké
HYDROSFÉRA
vodní obal Země
hydrologie - věda, která se zabývá vodstvem na Zemi
voda zaujímá 2/3 zemského povrchu
rozmístění vody na Zemi: 97% voda slaná, 3% sladká voda (povrchová, podpovrchová voda, ledovce - nejvíce)
Oceánská voda
vlastnosti mořské vody:
a) slanost (salinita) - průměrně 35‰ (v 1 kg vody 35g soli)
b) pohyb - vlnění (slapové jevy - příliv, odliv), vlny (příboj), oceánské proudy (teplé - proudí od rovníku směrem k pólům, studené - od pólů směrem k rovníku)
c) teplota - průměrná teplota všech oceánů 17°C
d) barva - zelená (hodně planktonu), hnědá, žlutá (znečištění), modrá (bez života, čistá Sargasové moře)
znát 3 proudy teplé, 3 studené
Oceány a moře
AO, IO (nejteplejší), SLO (nejstudenější), TO (největší), JO (Jižní oceán)
TO Mariánský příkop 11 000m
AO Portorický příkop 8700m
IO Sundský příkop 7450m
SLO Barentsova plošina 5450m
moře - část oceánu při okrajích pevniny
a) vnitřní - ze všech stran obklopen pevninou, s oceánem spojen průplavem (Středozemní m., Černé, Rudé)
b) okrajové - z jedné strany obklopen pevninou (Sargasové m.)
záliv- části moří, které zabíhají hlouběji do pevniny
pobřeží - oblast mezi souší a mořskou vodou
břežní čára - přesné místo, kde se mořská voda stýká se souší
průliv x průplav (znát rozdíl)
Pevninská voda
a) v ledovcích - pevninské, horské
b) podpovrchová - půdní, podzemní (prameny, studny)
c) povrchová - vodní nádrže, vodní toky
- vodní nádrže - a) přirozené - jezero, mokřad
b) umělé (vytvořené člověkem) rybník, přehradní nádrž
jezero - a) ledovcového původu (na Šumavě)
b) krasové (v Moravském krasu)
c) říční
d) rašelinné (v Jeseníkách)
mokřad - místo dlouhodobě zatopené povrchovou vodou, porostlý vlhkomilnými rostlinami
rybník - chov ryb, jižní Čechy, největší u nás - Rožmberk, Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan
přehrady - zásobárna pitné vody, rekreace, zadržuje vodu, vodní elektrárny
- vodní toky - řeky, říčky, potok, veletok
nejdelší řeky - Amazonka (7025km), Nil (6671km), Chang Jiang (6300km), Mississippi, Huang He
největší plocha povodí - Amazonka (7 050 000 km2), Kongo, Mississippi
největší jezera - Kaspické moře (371 000km2),Hořejší (82 414 km2), Viktoriino (68800 km2)
nejhlubší jezera - Bajkal, Tanganika, Kaspické moře
Voda v oběhu
malý - pouze nad pevninou nebo nad oceánem, voda se vypaří a následně spadne ve formě srážek
velký - nad oceánem a nad pevninou,
voda se vypařuje z oceánu a vytvoří oblaka, v podobě srážek poté
spadne na pevninu, z pevniny v podobě podzemní nebo povrchové vody
teče zpět do oceánu
obrázek koloběhu vody přírodě
pramen, horní tok, střední tok, dolní tok, přítok obrázek vodního toku
meandr - zaklesnutá řeka
říční síť - všechny toky na určitém území
povodí - území, ze kterého stéká voda do jednoho hlavního toku
rozvodí - hranice mezi povodími
úmoří - území, ze kterého všechny vodní toky odvádějí vodu do jednoho moře (oceánu)
průtok - množství vody, které proteče určitým úsekem za 1 s (m3/s)
bezodtoká oblast - oblast bez odtoku (střední Asie)
Povodeň
přírodní katastrofa, vzniká v důsledku silných srážek (tání sněhu, dlouhodobé srážky, přívalové srážky)
3 povodňové stupně
vědět, co dělat, v případě hrozby povodně
Význam a využití vody
základní podmínka života
voda pitná, voda užitková
PEDOSFÉRA
půdní obal Země
půda vzniká zvětráváním hornin, zvětrávání způsobují půdotvorní činitelé
půdotvorní činitelé - matečná hornina
podnebí - teplota, srážky
rostliny, živočichové
podzemní voda
člověk
složky půdy: a) živá složka: kořeny rostlin, drobní živočichové
b) neživá složka: částečky hornin, voda, vzduch, humus (rozkládající se těla odumřelých rostlin a živočichů)
podle zrnitosti půdy rozlišujeme půdní druhy:
a) půdy písčité - lehké půdy, propustné pro vodu, málo úrodné
b) půdy hlinité - velmi úrodné
c) půdy jílovité - těžké půdy, zadržují vodu
podle uspořádání půdních horizontů (vrstvy v profilu půdy) rozlišujeme půdní typy:
černozemě - nejúrodnější, nejvíce humusu, nížiny
hnědozemě - méně humusu, musí se přihnojovat
podzoly - málo humusu, nevhodné pro zemědělství, vyšší nadmořské výšky
nivní půdy - v okolí vod
Ochrana půd - půdu ohrožuje eroze (vodní, větrná), znečištění, těžba surovin, výstavba
https://www.youtube.com/watch?v=vrREu4C6Ux4
https://www.youtube.com/watch?v=Hzr8f1c3tbc
BIOSFÉRA
živý obal Země, vše živé na naší planetě
vegetační pásy a přírodní krajiny (biomy)
TROPICKÝ PÁS
tropický deštný les
podél rovníku, 10°s.š. - 10°j.š., tzv. plíce světa
podnebí: velmi teplé, vlhké
rostliny: husté porosty stromů (3 stromová patra bromélie, orchideje, liány), plodiny - citroník, ananasovník, banánovník, fíkovník, podzemnice olejná, kokosovník, kávovník, kakaovník, rýže, cukrová třtina, čajovník, kiwi
živočichové: papoušci, hadi (anakonda), krokodýli, gorila, orangutan, jaguár
globální problém - kácení deštných lesů - těžba dřeva, získání zemědělské půdy, pěstování palmy olejné, vymírání dosud neznámých živočichů
PROCVIČOVÁNí:
https://www.skolasnadhledem.cz/game/2176
savany
podél tropického deštného lesa k obratníkům, nejvíce v Africe
podnebí: střídání období sucha, deště
rostliny: travnaté krajiny s roztroušenými stromy (baobab)
živočichové: zebry, žirafy, antilopy, nosorožci, lvi, gepardi, sloni, mravenci, termiti, pštros, kobra, v Austrálii ježura australská, klokani
PROCVIČOVÁNí:
https://www.skolasnadhledem.cz/game/2175
pouště, polopouště
podél obratníků, vnitrozemí Asie
podnebí: prudké střídání teplot, ve dne až 50°C, v noci až k bodu mrazu, nejsušší místa na světě (málo srážek)
pouště - kamenité, štěrkovité, písčité, písečné přesypy (duny), Nomádi (obyvatelé pouště)
rostliny: kaktusy, pryšce, oázy - místa v poušti, kde je zdroj vody (palma datlová, fikovník, tropické ovoce)
živočichové: hadi (chřestýš), štíři, surikata, velbloudi, fenek, pavouci
fata morgana - optický klam v poušti
polopoušť - přechod mezi pouští a savanou
globální problém - rozšiřování pouští (dezertifikace)
PROCVIČOVÁNí:
https://www.skolasnadhledem.cz/game/2174
SUBTROPICKÝ PÁS
subtropy
podél pobřeží Středozemního moře, středomořská krajina
podnebí: L-suchá, teplá, Z - vlhké, mírné, deštivé
rostliny: tvrdolisté (mají silnou kůru) - cedr, borovice, korkový dub, pěstování vinné révy, oliv, citrusů
živočichové: hmyz (cikády), ještěrky, hadi, racek, muflon
PROCVIČOVÁNí:
https://www.skolasnadhledem.cz/game/2173
MÍRNÝ PÁS
stepi
travnaté krajiny, ve vnitrozemí mírného pásu, prérie (SA), pampy (JA)
podnebí: velké výkyvy teplot během dne, málo srážek, L - teplá, suchá, Z - studené
rostliny: na úrodných černozemích světová obilnice
živočichové: sysel, svišť, orel, sup, kojot, puma, bizoni, kůň Převalského
původní obyvatelé stepí - Indiáni
lesy mírného pásu
a) listnaté a smíšené lesy - jižní, teplejší část mírného pásu, kolem 50°rovnoběžky
rostliny: převažují listnaté lesy (buk, javor, bříza), smrk, jedle
živočichové: jelen, srnec, prase divoké, veverka, jezevec, liška, medvěd hnědý, výr, strakapoud
PROCVIČOVÁNí:
https://www.skolasnadhledem.cz/game/2170
b) jehličnaté lesy (tajga) - severní část mírného pásu, oblast severní Kanady, Sibiř
podnebí: Z dlouhé, studené, až -50°C, L krátká, teplá, málo srážek
rostliny: převažují jehličnany
živočichové: medvěd hnědý, grizzly, los, vlk, rys, rosomák, tygr (V Asie)
POLÁRNÍ PÁS
tundra
kolem severního polárního kruhu, na jižní polokouli na ostrovech u Antarktidy
podnebí: velmi studené, suché, Z až -60°C, L studená, krátká, dlouhodobě zmrzlá půda (permafrost)
oblast obývají Eskymáci, Laponci
rostliny: mechy, lišejníky, trávy, zakrslé břízy, vrby
živočichové: polární liška, sob, pižmoň, sovice sněžná
PROCVIČOVÁNí:
https://www.skolasnadhledem.cz/game/2169
polární pustiny
okolo severního a jižního pólu, ostrovy v Antarktidě a Arktidě, Grónsko
podnebí: nejstudenější oblast, velmi málo srážek, silné větry, led, sníh, ledovec
živočichové: medvěd lední, mrož, tuleň, tučňák císařský (pouze Antarktida)
OCEÁNY
životní prostředí oceánů ovlivňuje teplota vody, tlak, světlo, slanost
živočichové: velryby, plejtváci, delfíni, mořské sasanky, žraloci, krill (mořský plankton)
korálové útesy - v teplých a mělkých částech oceánů, vytváří je koráli
PROCVIČOVÁNÍ:
https://www.skolasnadhledem.cz/game/7486
Výškové stupně v krajině
Biomy jsou v mnoha místech přerušeny horskými pásmy, s rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota vzduchu, zvyšuje se množství srážek a rychlost větru.
Výškové stupně mírného pásu
1. nížinný stupeň - listnaté, smíšené lesy
2. podhorský stupeň - převažují jehličnany
3. horský stupeň - horské louky, které přecházejí v horskou tundru
4. pásmo věčného sněhu a ledu - vysokohorské pustiny, trvalý sníh, horské ledovce
sněžná čára - výšková hranice, která odděluje území celoročně pokryté sněhem od území bez trvalé sněhové pokrývky
OBYVATELSTVO NA ZEMI
kulturní znaky – náboženství, národnost, jazyky, gramotnost
ekonomické znaky – např. míra nezaměstnanosti
OBYVATELSTVO
7,9 mld. na světě (2021), počet obyvatel stále roste
nejlidnatější státy – Čína, Indie, USA, Indonésie
nejméně zalidněné – oblasti s nepříznivými přírodními podmínkami (pouště, vysokohorské oblasti, zalednění)
věková struktura
0-14 děti
15-64 ekonomicky aktivní
65 a více senioři
věková pyramida
vysoká porodnost – rozvojové, zaostalé země, Afrika, Asie – Indie
vyspělé země – převaha seniorů nad dětmi, málo narozených dětí
ROZMÍSTĚNÍ OBYVATEL NA SVĚTĚ
hustota obyvatel – obyvatelé / rozloha obyv. na 1 km2
na Zemi značně nerovnoměrné
rozmístění závisí na přírodních podmínkách, nadmořské výšce, vzdálenosti od oceánu, klimatu, úrodnosti půd, sociálních podmínkách (úroveň vzdělání, cestovní ruch, válečné konflikty, doprava, obchod, politická situace
vysoká hustota – nížiny, pobřeží oceánu a moře, podél velkých řek
Evropa – nejvíce Nizozemí, Belgie
Amerika – východní pobřeží USA
Asie – Čína, Indie, Indonésie
nízká hustota zalidnění – nepříznivé klima, subpolární, polární pás, vysoké horské oblasti, tropické lesy, pouště, nedostatek vody
NÁRODY, STÁTY
národ – historicky utvořené společenství lidí, mají společné území, kulturu, jazyk, společnou mentalitu
a) jednonárodnostní
b) mnohonárodnostní
např. ČR 90% české národnosti
STÁT
společenství lidí, kteří žijí trvale na určitém území, a je ohraničeno hranicemi
a) hranice přírodní – ČR
b) hranice umělá – USA, země v Africe
způsob vlády – demokratické státy
diktatura – moc soustředěna do rukou jednoho člověka (diktátora)
státní zřízení - republika – prezident
monarchie – panovník
ETNICKÉ SKUPINY
nejpočetnější – Chanové (Čína, Singapur, Indonésie), Arabové (Arabský pol., sev. Afrika), Bengálci, Drávidové (Indie, J. Amerika)
v ČR – národopisné oblasti
historické regiony – Čechy, Morava, Slezsko
NÁBOŽENSTVÍ
judaismus – Židé, prorok Mojžíš, Tóra, Izrael, Zeď nářků
křesťanství – křesťané - římskokatolické – velká část Evropy, Střední, Jižní Amerika
- protestanti – severní Evropa, Severní Amerika, JAR
- pravoslavní – V Evropy, Rusko
islám – muslimové, Korán, severní a střední Afrika, JZ Asie, Indonésie
budhismus – budhisté, Buddha
hinduismus – Indie, posvátná kráva
další náboženství – taoismus, konfucianismus (Čína)
přírodní náboženství – primitivní náboženství, africké kmeny
JAZYKY, PÍSMO
7000 jazyků
jazykové rodiny – indoevropská – germánské – angličtina, němčina, švédština
slovanské – čeština, polština, ruština
románské – španělština, portugalština, francouzština
ugrofinské jazyky – maďarština
písmo – latinka – nejvíce
SÍDLA
rozdíly vesnice x města
urbanizace – stěhování lidí do měst
suburbanizace – stěhování lidí za hranice města
aglomerace – velkoměsta
Tokio 38 mil. obyvatel
Jakarta 31 mil.
Dillí 25 mil.
Manila 24 mil
Soul 24 mil.
konurbace – spojení několika měst v jedno nebo několik aglomerací dohromady
megalopolis – více než 10 milionů obyvatel,
slum – chudinské čtvrti
ekumena – část Země, která je trvale osídlena během celého roku
anekumena – po většinu roku neosídlena, nebo neosídlena vůbec, polární oblasti, vysoké hory
HOSPODÁŘSTVÍ NA ZEMI
1. sektor – zemědělství, rybníkářství, lesnictví
2. sektor – průmysl
3. sektor – služby
4. sektor – věda, výzkum
ZEMĚDĚLSTVÍ
- obživa obyvatel, potraviny, krmiva
- závisí na zeměpisné šířce, nadm. výšce, teplotě, kvalitě půd
a) rostlinná výroba
b) živočišná výroba
ROSTLINNÁ VÝROBA
tropický pás – batáty, cukrová třtina, podzemnice olejná, sója, banány, kávovník, kakaovník, čajovník
subtropický pás - citrusy
mírný pás – brambory, cukrová řepa, řepka olejka, ovoce, zelenina
ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA
chov hospodářských zvířat – na maso, mléko, vejce, med, vlnu, peří, kůže, …
rybolov – TO – mořské ryby, Asie – sladkovodní výlov, nejvíce Čína, Indie, USA, Indonésie, Japonsko, Rusko
problém nadměrného rybolovu
lesní hospodářství – tajga (Rusko, Kanada, severní Evropa), těžba dřeva – výroba papíru, nábytku, paliva, tropické lesy – vzácná dřeva
kůrovcová kalamita
vodní hospodářství – kontrola vodních toků, ochrana vodních zdrojů, zajištění pitné vody, ČOV
šetrné hospodaření s vodou
NEROSTNÉ SUROVINY
a) energetické suroviny – černé, hnědé uhlí, ropa, zemní plyn, uran, ČR (|Mostecko, Ostravsko)
ropa – benzín, plasty, léky, umělá vlákna, ropovody, tankery, OPEC
uran – výroba elektrické energie
b) rudy – obsahují kovy, železná ruda – výroba železa a oceli
c) nerudy – kámen, písek, vápenec, kaolín
PRŮMYSL
energetický – výroba energie, typy elektráren – tepelná, jaderná, vodní, solární, …
hutnický – železo, ocel, hliník
strojírenský – dopravní prostředky, u nás ŠKODA Mladá Boleslav
chemický – plasty, benzín, hnojiva
stavebních hmot – cihly, cement
potravinářský – mouka, pečivo, uzeniny, nápoje, ….
textilní, oděvní – koberce, oděvy
elektrotechnický – PC, televize, mobily, spotřebiče
sklářský, keramický –
papírenský – papír, knihy, učebnice
dřevozpracující – nábytek, hudební nástroje
DOPRAVA
- přeprava osob a zboží z jednoho místa na druhé
doprava – osobní x nákladní
druhy dopravy – pozemní – silniční, železniční
vodní – říční, námořní
letecká
SLUŽBY
počet obyvatel ve službách určuje vyspělost státu, čím vyspělejší stát, tím více obyvatel pracuje ve službách
např. obchody, zdravotnictví, bankovnictví, školy, kadeřnictví, ….
CESTOVNÍ RUCH
pobytové x poznávací zájezdy
sportovní pobyty, léčebné pobyty
SVĚTOVÉ ORGANIZACE
OSN – sídlo New York, udržení trvalého míru
UNICEF, UNESCO
NATO – vojenská organizace, sídlo Brusel, ČR 1999
EU – 27 států, hymna, euro, vlajka